Tradice výroby hudebních nástrojů v Schönbachu sahá hluboko do minulosti – více než 300 let. Po skončení 2. světové války bylo odsunuto mnoho německých rodin, ale výrobci hudebních nástrojů jako specialisté směli zůstat. V roce 1947 bylo město přejmenováno na Luby. Národní podnik Cremona byl založen v roce 1947 a v roce 1950 do něj byli začleněni i mnozí drobní výrobci. Výrobě kytar jednoznačně dominovala, nejméně do poloviny padesátých let, dílna bratří Mettalů. Přední čeští kytaristé a pedagogové u nich nejen nakupovali nástroje, ale také konzultovali své představy a požadavky. Díky tomu vznikl model, který u nás ještě dlouho neměl konkurenci. Hugo Schneider absolvoval odbornou školu pro nástrojaře roku 1939, osm let pracoval u svého otce a pak byl zaměstnán v národním podniku Cremona. V nové budově závodu, roku 1967, zorganizoval oddělení výroby kytar. Ve své domácí dílně přitom vyvinul vlastní model nástroje, který lépe vyhovoval moderním požadavkům. Vycházel přitom ze španělských nástrojů a také domácího typu Mettal. V letech 1961–1968 zastával v závodě funkci technického kontrolora, z níž přešel na řízení dílny na výrobu koncertních kytar. Závod Cremona je pak stavěl a prodával dvacet let. Díky kvalitě se tyto kytary staly legendou nejen v bývalém Československu.
K jejich výrobě se většinou používal masivní javor na zadní desku a luby, smrk na desku přední. V poněkud levnější variantě jsou luby a zadní deska z mahagonu. Javorová varianta vznikala v menším množství i jako takzvaná překližka. Jedná se o javorovou dýhu v několika vrstvách. Takto vyrobené nástroje se většinou před lakováním barvily mořidlem. V některých případech lze postřehnout malé odlišnosti kresby dřeva na stejných místech uvnitř a vně nástroje. Nejlépe je to ale poznat z kupní ceny. Ta je většinou vyznačena na štítku v kytaře. V té době se nejednalo zrovna o nejlevnější kytary.
1200 – 1300 Kčs - javor překližka – většinou tmavě mořená
1700 - mahagon masiv
2200 - javor masiv - světle žlutý
Na kytarárně tyto „SCHNEIDEROVKY“ vyrábělo osm mistrů kytarářů. Podle razítka je možné zjistit, kdy a kým byl nástroj vyroben. Většinou obsahuje datum ve formátu měsíc a rok, číslice posazená poněkud dále, nebo oddělená hvězdičkou, označuje, kdo kytaru postavil.
- Gotthard Dotzauer
- Jiří Holý
- Jan Schneider (1973-1985)
- Petr Meindlschmid
- Zdeněk Kolínský
- Roland Lehr
- Josef Vopravil
- Ladislav Pecháček
I v současné době je možné se setkat s velice zachovalým a plně funkčním nástrojem. Vlivem nevhodného skladování nebo necitlivého zacházení je mnoho těchto kytar prakticky nepoužitelných a vyžadovaly by rozsáhlou rekonstrukci, která se v mnoha případech finančně nevyplatí….